úterý 31. ledna 2017

Stahují se mračna IV.část

    Vítejte u poslední části mračen. Pozdě, ale přeci! Bohužel jsem byla se synem nemocná a nebyla síla psát. A potřebovala jsem se rozhodnout co udělám s Orionem Aldou. 
Děkuji vám všem, že jste s Harrym a Severusem strávili nějaký čas. Velmi brzo se s nimi zase shledáme v plánované jednorázovce. Přesný termín nejsem schopná říci ale vím, že povídka bude! 
Přeji krásné čtení. 
Merlin s Vámi ♥ 
Hey Look A Snarry by tripperfunster


xXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXxXx
  Alda seděl v přítmí pokoje a poklidně popíjel čaj, zatímco Severus spal pod náporem lektvaru dlouhého spánku. Orion znovu zkontroloval čas. Dvacet minut zpoždění. Tohle se jeho nové společnici nepodobalo. Vždy byla přesná ale dnes neodpovídala na vzkazy, nedorazila včas. Ještě jí dá deset minut, poté se přemístí bez ní. Možná by nad tím přemýšlel déle ale to by ho nesmělo zasáhnout kouzlo. Takhle z ochablých rukou upustil čaj, který se rozlil po dřevěné podlaze.
      „Orion Alda. Rád bych řekl, že mě těší, ale bohužel to tak není. Násilím jste vzal něco, co je mé a já si to nenechám vzít.“ Harry Potter stál v černém hábitu s kápí, která mu spadala do obličeje, mezi dveřmi, magie kolem něj vířila. Líným pohybem hůlky seslal poutací zaklínadlo a rychle zkontroloval jestli není Severus zraněný. „Obávám se, že Vaše společnice se nedostaví. Je mírně indisponována, řekl bych. Ale hlavní je, že nás nebude rušit a my si můžeme popovídat, proč jste tak vehementně potřeboval MÉHO přítele.“ Orion se snažil dostat z provazů, mezitím co Potter tiše prošel pokojem k posteli, na které ležel jeho profesor. Díky praxi ve své ordinaci poznal druh lektvaru spánku a rychle si přivolal antisérum ze své brašny. Opatrně nakapal Severusovi tři kapky pod jazyk a na stolek přičaroval sklenici vody. Nevěděl jak dlouho Severus spí a tak odhadoval, že se bude probouzet asi pět minut. Ideální čas na rozmluvu s Aldou.
     „Víte, byl jsem trošku vyvedený z míry, když jsem dostal ten kousek pergamenu. Ale došlo mi co Vám ne. Severus mě miluje a i kdyby mě chtěl opustit, je natolik férový, že by mi to řekl z očí do očí. Takže, máte dvě minuty aby jste mi řekl co vás k tomu vedlo,“ Harry mu kouzlem dovolil mluvit, avšak pouta z provazu zůstaly pevně na svém místě. „Ty si myslíš, že když jsi zabil Pána zla, že máš nárok i na Severuse? Ale to se pleteš chlapečku. Já jsem s ním byl dříve a rozhodně s ním mám více společného než ty.“ Potter uslyšel jak se Severus pohnul na posteli a usoudil, že moc dlouho pod účinky nebyl.         „Víte co, pane Aldo? Váš čas již vypršel. Tohle,“ vytáhl z kapsy tmavě zelený lektvar a mírně s ním zavířil, dokud lektvar nezměnil barvu do ruda a kouzlem ho vlil Aldovi do krku, “prosím pěkně, je lektvar který jsem vymyslel po válce. Jako pomstu, to snad chápete. Jmenuje se ‚Zmijozelský nebelvír‘ a jeho účinky jsou.. ale přeci vám nebudu kazit překvapení. Účinkuje hodinu, poté se aktivuje speciální složka, která vás přenese do Azkabanu, kde dostanete polibek.“ Alda zalapal po dechu, „to nemůžeš! Ty spratku, tohle ti neprojde!“ Ale bylo už pozdě, první stadium Harryho pomsty nastupovalo. Akorát pravý čas přemístit se se Severusem do jejich bytu.
                Snape se po přemístění rozkašlal, tak mu Harry podal vodu, kterou mu zapomněl dát v hotelovém pokoji. „Promiň Severusi, chtěl jsem vypadnout hned co to šlo. Hned jak se ti bude lépe dýchat tak ti dám nějaké lektvary,“ „Harry.. promiň. Já.. já jsem ten dopis nechtěl napsat, ale donutil mě pod imperiem a … prostě se omlouvám.“ Potter v klidu přivolával lektvary a kouzlem připravil sendviče a čaj, „Severusi, já to vím. Prostě si teď vezmi lektvary a půjdeme si lehnout. Všechno probereme zítra,“ Harry objal Severuse kolem pasu a tlakem ho popostrčil směrem do ložnice. Severus poctivě vypil všechny lektvary, bezeslov zaplul do koupelny odkud se během minuty ozval zvuk puštěné vody. Harry mezitím připravil lůžko a přiložil do krbu, kouzlem uklidil svou pracovní brašnu a všechny nebezpečné lektvary uzamkl do speciální skříňky.
                „Pane Pottere, bylo by dobré kdybychom se odebrali naší postele, pokud proti tomuto nic nenamítáte?“ Harry se spokojeně usmál a s klidem na duši si lehl vedle svého partnera. „Severusi, udělej pro mě něco. Už na ty konference nejezdi sám. Merlin ví, kolik tvých bývalých milenců má na tebe ještě zálusk,“ a spokojeně se uvelebil na hrudi Severuse Snapea.
                Ptáte se jak dopadl Orion Alda a Hermiona Grangerová? Oba v Azkabanu, on s polibkem mozkomora, ona s každodenní návštěvou léčitelů, protože její mysl už nebyla jako dříve. Ronald Weasley jí navštívil jednou. Bohužel, slečna Grangerová se ho pokusila probodnout kusem železa, které upadlo z postele. A naši hlavní hrdinové? Žili šťastně až do smrti? Jistě že ano, ale občas se nějaký mráček objevil. Nikdy však jejich vztah neutrpěl, právě naopak.


Konec

1 komentář:

  1. Ještě, že to dobře dopadlo. Tedy pro Hermionu úplně ne... :D Já nikdy nebyla její extra velký fanoušek, takže mi to nakonec ani nevadilo. :D

    OdpovědětVymazat